Vlečka Praha-Holešovice - přístav

Současná (2016) střídmá vlečka ze stanice Praha-Holešovice do levobřežního říčního přístavu na Vltavě je pouhým posledním pozůstatkem rozsáhlého systému vleček zvaného Holešovická přístavní dráha. Spleť vleček byla původně napojena ve třech různých místech na železniční síť a probíhala prakticky celými Holešovicemi mezi továrnami, po ulicích pod okny činžovních domů i přes pláně na kraji tehdejšího města. Systém přístavních vleček začal v ucelené podobě vznikat v roce 1910 po dokončení holešovického přístavu, ale některé jeho části v okolí stanice Praha-Bubnyu existovaly už v dřívějších dobách.

Původní vlečka do přístavu vycházela ze severního zhlaví dílenské části rozsáhlé stanice Praha-Bubny a vedla dnešní Jankovcovou ulicí, podle jejíhož tvaru je stále dobře možné vysledovat její původní trasu. V Plynární ulici vlečka křížila tramvajovou trať vedenou z Letné na konečnou a do depa Centrála v tehdejší holešovické elektrárně. Další křížení s tramvajovou tratí bylo zřízeno v roce 1936 v souvislosti s výstavbou nové pouliční elektrické dráhy z Bubenského nábřeží do Pelc-Tyrolky za Trojským mostem (dnešním Mostem Barikádníků). Vlečka byla v těchto místech až do svého definitivního zrušení v roce 2002 vedena zcela netypicky středem městské ulice a oddělovala dva pruhy pro různé směry jízdní dráhy.

Plánek vleček napojených na Holešovickou přístavní dráhu se zkratkami vleček v Jankovcově ulici: vl. P. = vlečka do Pergamenky vl. Zn. = vlečka do společnosti Dopravní značení (SUPRO) vl. O. = vlečka do Čistící stanice osiv vl. F. = vlečka do Ferony vl. S. = vlečka do areálu Správy spojů vl. Pek = vlečka do Pražských pekáren a mlýnů

Jako první odbočovala z Holešovické přístavní dráhy vlečka do Pergamenky - továrny na papírové zboží, specializované na nepromatitelný tukový pergamen, která ležela vlevo ve směru do přístavu. Po ní následovalo rychle za sebou 5 dalších odbočujících vleček do průmyslových podniků po obou stranách Jankovcovy ulice - po pravé straně vlečka do skladu hutního materiálu, později Ferony a vlečka do podniku Správa pošt a telekomunikací, naproti vlečka do podniku SUPRO, později Dopravní značení, opět na pravé straně delší vlečka do Pražských pekáren a mlýnů a nakonec opět vlevo krátká vlečka do Čistící stanice osiv.

Po dosažení dnešní křižovatky ulic Jankovcovy a Varhulíkové se Holešovická přístavní dráha přiblížila k řece a ústila tedy do areálu holešovického přístavu, kterým ovšem původně procházela dál. K severozápadu zde odbočovala kolej, která je dnes posledním pozůstatkem celého systému, vedoucí původně do panelárny v prostoru za dnešním holešovickým nádražím. Z této koleje byla v roce 1980 v souvislosti s budováním právě této nové stanice vyvedena po táhlé šikmé rampě spojovací kolej nazvaná Nové napojení přístavu. Přestože šlo o třetí - a nejmladší - spojení se stítí státních drah, zůstalo dnes spojením jediným.

Na plánu Holešovic z roku 1938 je dobře vidět severní i jižní (pravděpodobně v té době rušené) napojení nákladového nádraží na stanici Praha-Bubny.

Koleje 103, 102 a 101 stanice Praha-Holešovice. Vpravo od nich vede kolej 6a, která se posléze mění na kolej 6b a již na klesající šikmé rampě na kolej 6c, jež se za výhybkou 11XA mění na vlečku do přístavu, resp. její část zvanou Nové napojení přístavu.

Kolej 6c klesá do přístavu na severní straně stanice Praha-Holešovice. Výhybka 11XA a návěstidlo Se22, za kterým začíná nejmladší část holešovických vleček, tzv. Nové napojení přístavu z roku 1980.

Od vjezdu do přístavu pokračovala ovšem hlavní trasa vlečky uvnitř přístavního areálu směrem k jihovýchodu, přičemž se dělila na horní průběžné koleje a dolní koleje přímo na sníženém nábřeží, na kterých bylo ručně i pojízdnými jeřáby nakládáno a vykládáno zboží z vagónů. Horní koleje pak vedly jihovýchodním směrem do místa, kde na počátku 10. let 21. století vyrostla ulice V Přístavu s obytným komplexem Prague Marina. Výstavba definitivně zničila veškeré pozůstatky po málo známém nákladovém nádraží Praha-Holešovice Vltava (Praha-Holešovice přístav). V těchto místech se tvář města dokonale změnila a výstavba zcela zahubila neopakovatelný industriální ráz přístavních Holešovic.

Ze zmizelého nádraží Praha-Holešovice Vltava pokračovala vlečka do prostoru pod nejzápadnějšími oblouky Libeňského mostu (v roce 2016 budova Nejvyššího kontrolního úřadu). Hned po projití pod obloukem mostu odbočovala úvraťově zpátky na sever kolej, které napojovala další systém dílčích přístavních vleček vybíhajících až téměř na hrot dlouhé pobřežní kosy mezi vlastní Vltavou a přístavem. Trasování vleček se v průběhu let patrně měnilo a v pramenech nelze v této ryze industriální části Holešovic plné skladišť a mol, dohledat přesné trasy kolejí. Jisté je, že ve zcela nejvýchodnějším nábřeží Holešovic byl později vybudován malý kontejnerový terminál pro překládání kontejnerů mezi říčními loděmi a železničními vozy.

V další trase se vlečka stáčela po zvyšujícím se břehu řeky zpět k jihozápadu až do míst křížení dnešních ulic Jankovcovy a Jateční. Až po tento bod byla vlečka ze stanice Praha-Holešovice udržována v provozuschopném stavu až do katastrofální povodně v roce 2002. V první polovně 20. století pak pokračovala kolej vlečky dál podle Jateční ulice směrem k západu s odbočnými vlečkami do podniků Tesla Holešovice, Rybena a Domácí potřeby, až ke spojení se starší vlečkou vybudovanou okolo roku 1900? do holešovických jatek. Tato nejstarší část Holešovické přístavní dráhy byla napojena do nejvýchodnější koleje dílenské části (dolního) nádraží Praha-Bubny, což bylo v celé historii vlečky třetí (ovšem nejstarší) napojení na železniční síť. Smyčka neopakovatelné přístavní dráhy se tak ve výchozí stanici opět uzavřela.

Tudy vedla pobřežnáí vlečka do panelárny. Dnes tudy projíždí nákladní auta, která se podílí na demolici dalšího kousku průmyslové Prahy.

Na tomto místě stály pod Holešovickým mostem návěstidlo Se 21 a výhybka č. 211, ze které odbočovala vlečka do panelárny Prefa.

Pohled přes Vltavu na Holešovický most a nový Libeňský tunel (pod Bílou skálou).

Jediná dosud nepřístupná část vlečky je v roce 2016 v tzv. dolní části holešovického přístavu. Tady vcházely koleje přímo na nábřežní zeď a umožňovlay překládku mezi vagóny a říčními loděmi.

Dolní část holešovického přístavu je v roce 2016 stále nepřístupná. Je nutno obejít ji rovnoběžnou ulicí Varhulíkové, která rovněž nepostrádá zvláštního půvabu.

Výmluvné torzo koleje na křižovatce ulic Jankovcovy (rovně) a Varhulíkové (doprava). Vpravo od autobusové zastávky odbočovala vlečka do Čistící stanice osiv.

Z koleje vlečky do Ferony už nezbylo prakticky nic. Na plechových vratech je ale stále vidět modrý čtverec návěsti posun zakázán.

Tudy procházela vlečka ze středu Jankovcovy ulice přímo do horní části přístavu a do nákladového nádraží Praha-Holešovice Vltava.

V dolní části přístavu lze pod smutným jeřábem stále nalézt v rozježděném bahně pásy kolejnic, které kdysi propojovaly Holešovice s celým světem. Ne na dlouho, výstavba luxusních bytů brzy dorazí i do míst, kde zatím kotví opuštěné staré lodě.

Poslední neveselé zbytky nákladového nádraží Praha-Holešovice Vltava se krčí pod stěnami moderních domů.

Také při pohledu z Libeňského mostu najde pásy kolejí v budovatelském chaosu už jen oko zkušeného železničního archeologa. Nádražní lampy ale snad ještě pár dnů na místě zůstanou…

Úvraťová odobčka do dílčího systému vleček na úzké kose mezi Vltavou a přístavem (kolej vpravo). Každá kolej podcházela Libeňský most v jiné výškové úrovni.

Nejzazší úsek vlečky po zrušení propojky k jatkám a do jižní části stanice Praha-Bubny. U nákladové rampy vpravo končila kolej ještě v roce 2004.

Zdroj

1. Pražské tramvaje: Vlečka v Jankovcově ulici. Dostupné z http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041016.
2. FlyingBottle: Holesovicka pristavni draha a kolejove krizeni. Dostupné z https://www.geocaching.com/geocache/GC5X7G7_holesovicka-pristavni-draha-a-kolejove-krizeni?guid=f3a970d7-edb9-4716-86c6-0e8649ea089a.

Komentáře: