Dejvický tunel

Název tunelu: Dejvický
Evidenční číslo: 106
Délka: 103,6 m
Trať: Praha–Chomutov (120)
Úsek: Praha-BubnyPraha-Dejvice
Zprovozněn: 1868
Zrušen: v provozu (2019)
Počet kolejí zamýšlený: 1
Počet kolejí současný (2019): 1

Dejvický (někdy též Bubenečský) tunel je železniční tunel na trati Praha–Chomutov na západním okraji parku Stromovka v Praze. Jde o nejstarší tunel na území Prahy.

Historie

Dejvický tunel byl vybudován v roce 1868 jako součást spojky mezi Pražsko-lánskou dráhou, končící do té doby na nádraží v Dejvicích (tehdy zvaném Bruska) a Státní dráhy vedoucí z dnešního Masarykova nádraží do Drážďan. Spojka, o jejímž vedení skrze park Stromovku se vedly spory, byla nařízena císařským rozhodnutím již v roce 1863, stavba však započala až o tři roky později a dokončena byla až 27. dubna 1868. Stavba tunelu byla svěřena smíchovskému podnikateli Jakubu Hablemu.

Spojka si připsala hned několik prvenství - jednak se Dejvický tunel stal prvním tunelem v Praze, druhak bylo propojení tratí dvou společností na nově vybudovaném nádraží v Bubnech prvním takovým uzlem na území města.

Popis

Dejvický tunel je specifický svojí polohou uprostřed rušných městských ulic. Pražská pouliční kultura krásné historické stavbě evidentně škodí.
Dejvický tunel je specifický svojí polohou uprostřed rušných městských ulic. Pražská pouliční kultura krásné historické stavbě evidentně škodí.

Dejvický tunel se nachází na katastru Prahy na trati mezi stanicemi Praha-Bubny a Praha-Dejvice obklopen parkem Stromovka, do kterého ústí jeho východní (bubenský) portál. Západní (dejvický) portál tunelu se nachází v zářezu pod ulicí Nad Královskou oborou a zajímavostí je, že přímo pod ním prochází jeden z tubusů (silničního) tunelového komplexu Blanka, tzv. Bubenečský tunel.

Jednokolejný tunel se nachází v mírném oblouku, je dlouhý 103,6 m a vyzděný žulovými kvádry. Portály tunelu mají tvar podkovy a nesou ozdobné profilované římsy ze smíšeného kamenno-cihelného zdiva. Zajímavostí je schodiště, které propojovalo tunel pod zemí se strážním domkem č.p. 74 stojícím nad ním, dnes ovšem zazděné a zrušené.

V roce 2019 byl tunel v denním provozu a z parku volně přístupný, nicméně stejně jako v jiných prostorách dráhy k němu platí zákaz vstupu.

Zdroje

  1. Charvát, R.: Posouzení možností pro nové železniční spojení Prahy s Chomutovem. Diplomová práce. Fakulta dopravní ČVUT, 2016.
  2. Stečínský, B.: Železniční tunely v České republice, dostupné z http://www.tunely.cz/tunely/zajimavosti/zaj1/zeltun02.htm.

 
Článek ze dne 1. 8. 2015 byl naposledy upraven dne 21. 5. 2019 a zobrazen celkem 857×, naposledy dne 20. 8. 2019 v 22:45.
 
 

Komentáře:

Jméno autora:
Email (nebude zveřejněn):
Komentář:
Sem napiš slovo Adamov:




Stránka: